Oblastní spolek Českého červeného kříže v Českém Krumlově připravil a uskutečnil dne 22. října 2008 celodenní výlet do Třeboně. Byl určen pro zdravotně postižené spoluobčany a seniory našeho regionu, převážně z Českého Krumlova, ale i ze Zlaté Koruny, Křemže, Brlohu, Horní Plané a Hořic na Šumavě.
Odjížděli jsme v ranních hodinách z autobusového nádraží v Českém Krumlově plně obsazeným, speciálně upraveným autobusem s plošinou pro nájezd vozíčkářů. Autobus nás dovezl až do centra Třeboně. Prohlédli jsme si náměstí obklopené domy s renesančními a barokními štíty, starou radnici i kamennou kašnu s mariánským sloupem. Naše kroky (byť pomalé vzhledem k zdravotním možnostem našich výletníků) vedly do komplexu třeboňského zámku, kde jsme měli zajištěnou prohlídku prostor zámku. Ujal se nás přívětivý průvodce-historik a provedl nás, vzhledem k hendikepu skupiny přístupnější tzv. Rožmberskou trasou. V prostorách zámku bylo sice chladno ale většinu zahříval zájem o zajímavé historické artefakty a jejich dějinné souvislosti. Nicméně po skončení prohlídky jsme si na náměstí dali rozchod a každý zamířil do nějaké kavárny či hospůdky na něco teplého na zahřátí. Dokonce i fence černého retrievera jménem Ambra jedoucí s námi jako doprovod nevidomé paničky bylo v kavárně dobře a konečně se spokojeně natáhla u jejích nohou. Oběd byl zajištěn v areálu sportovní haly Alex sport, kde sice byl bezbariérový přístup, ale pro kratší příchod jsme to vzali po několika schodech, takže všichni," kdo mohl pomohl "a vše se zvládlo. A to už nás čekala teplá polévka a řízek s bramborovou kaší. Poslední zastávkou byla návštěva Lázní Aurora. Personál nám vyšel maximálně vstříc, pomohl s oblékáním i s manipulací osob v bazénu, a dokonce nám zohlednili i časový posun daným pomalejším oblékáním skupiny.
Největším zážitkem pro mě bylo splněné přání jednoho 78 letého nevidomého muže, který si přál sjet z tobogánu do vody. Slečna plavčice mu domlouvala, že se často u nevidomých stává, že ve vodě naprosto ztratí orientaci a neví jak vyplavat na hladinu. Odhodlaný muž jí, ale i nám ostatním slíbil, že se zhluboka nadechne a vyplave. Já jsem na tobogánu jela první a ve vodě jsem čekala až dojede a …. skutečně ten úctyhodný výkon zvládl, vyplaval a byl převelice šťastný a my ostatní s ním.
Teplá, slaná voda v bazénech, různé masážní proudy a celkově příjemné prostředí pro nás bylo lékem na tělo i duši. Počasí nám také přálo, a proto jsme se vraceli domů po všech těch zážitcích sice trochu unavení, ale velmi spokojení.
Ráda bych touto cestou zároveň poděkovala všem těm, kteří s námi jeli a společně se stali spolutvůrci hezkého a příjemného dne.
Uvědomila jsem si jak tito hendikepovaní lidé jsou vděčni za všechnu pozornost, kterou jim druzí věnují a jak ji s láskou umí přijímat. Na nic si nestěžují, třeba že se někde čekalo, na zámku byla zima, či bramborová kaše byla málo slaná, nebo že bazén byl jen na hodinu. V jistém smyslu jsou mnohem zdravější než my ostatní -umí být spokojení. A ta spokolenost v životě i s těmi všemi zdravotními překážkami z těchto statečných lidiček vyzařovala a pro nás ostatní to byla další příležitost pochopit jaké hodnoty v životě jsou důležité.
Napsala a prožila Eva Pejchalová
ředitelka úřadu OS ČČK v Českém Krumlově
Ohlasy na akci byly velmi milé a my jsme tím navázali osobně i ,,pracovně,, aktivní vztahy s Centrem pro zdravotně postižené občany (tělesně, mentálně, slabozrací a nevidomí) v Českém Krumlově.
