Příspěvky do zpravodaje zasílejte na e-mail: zpravodaj@mcck.cz

Zážitek - Muzeum ČK a ČP

21. září 2009 v 22:34 | Štěpán Šembera |  Vaše zážitky a akce
Milý čtenáři, rád bych se s tebou krátkým příspěvkem podělil o můj prázdninový zážitek týkající se Červeného kříže, a to o návštěvu "Musee international de la croix - rouge et du croissant-rouge" - Muzeum Červeného kříže a Červeného půlměsíce v Ženevě.





Celý tento uplynulý týden jsem cestoval po Švýcarsku a nejvzdálenější destinací, kterou jsem navštívil byla právě Ženeva a její okolí. V samotné Ženevě jsem s mým doprovodem strávil celý den a zahájil jsem ho právě v muzeu ČK a ČP. Mohu-li ti snad poradit pro případ, že bys i ty chtěl někdy Ženevu i s muzeem vidět a k dopravě využít osobní automobil, naplánuj si příjezd do města v brzkých ranních hodinách, protože situace okolo parkování je velmi drastická. Ve městě se najde poměrně dost parkovišť, která jsou poměrně dost drahá - na příklad - my narazili na jedno, kde po nás chtěli za 13 hodin stání 60 franků což je bez pětikačky 1000 korun českých - věřím, že to nebylo to nejlacinější takže situace není tak hrůzostrašně černá, ale růžová určitě není. A proto ten ranní příjezd - ač je to neuvěřitelné, tak na třídě Avenue de la paix, kde je budova ICRC a museum ČK a ČP je bezplatné parkování pro přibližně 100 aut podél silnice - je ohraničeno bílými čarami (zbytek města má modré, kde se stát nemůže - je to pro držitele nějaké zázračné karty). Když jsme se dostavili v 6:45, našli jsme 1,5 volného místa a byli velice vděčni - tedy zkusil bych to ještě dříve. Museum otevíralo až v 10, tak jsme měli dost času dospat a prohlédnout sousedství, kde se nachází evropské sídlo OSN a další významné instituce. Pro případné návštěvy chtivé čtenáře ještě dodávám, že museum je v úterý zavřené, jak jsme při úterní návštěvě zjistili.


Po vstupu do musea nás uvítal milý muž u pokladny, se kterým jsme se bez sebemenších problémů domluvili v anglickém jazyce (to může být někdy problém). Jako studenti jsme platili 5 franků za lístek a 3 za audio průvodce v angličtině, tedy pro dva 13 franků - cca 215 Kč. Sleva se vztahuje i na děti, důchodce a členy ICRC - teda nevím, jestli by tam někdo na kartičku člena M-ČČK dostal tuto slevu - upřímně by mě to zajímalo, tak jestli to někdo vyzkoušíte, tak se ozvěte - já svou neměl prodlouženou na rok 2009 - hups :-(, tak jsem se ani o nic nepokoušel. Milý muž se nás ještě optal na zemi odkud přicházíme - prý pro statistiku, tak jsme nahlásili ČR a vydali se na prohlídku, která začínala před muzeem u sochy (viz foto). K té statistice si říkám, že když se nás tam z Čech objeví víc, tak nám třeba i nahrajou audio průvodce v češtině :-D. I s mou podprůměrnou znalostí angličtiny a průměrnou znalostí historie ČK jsem se museem dokázal protloukat s - jak se domnívám - dobrým porozuměním.
Konečně k tomu, co se v museu vidí. Expozice začíná pohledem na počiny humanity před vznikem ČK a mluví o lidech jako je třeba Florence Nightingalová, Nikolaj Ivanovič Pirogov a jiní. Dál jsme se už dostali k Henry Dunantovi a jeho zážitku u Solferina. Tato bitva i s působením Henryho Dunanta byla načrtnuta pomocí animovaného filmu a promítaček - tato forma kresleného a promítaného filmu byla pro dobré naladění příznivá a neuvedla diváka do hlubokého smutku a pocitů marnosti, jak se to mnohým dokumentům o válce a bitvách hravě podaří. Ke konci se plátno počalo rozevírat a temnou promítací místnost začal projasňovat bílý pokoj se sochou Henryho Dunanta píšícího svou Vzpomínku na Solferino (viz foto)(kniha je k nalezení zde http://www.cervenykriz.eu/cz.php?id=ediceostatni v elektronické podobě-povinná četba člena;-) ) - city hýbající zážitek. Zde se vypráví i příběh o tom, co si Henry Dunant počal s touto svou knihou a jak dal vzniknout Červenému kříži, dnes Hnutí červeného kříže a červeného půlměsíce - největší humanitární organizaci světa. Je zde i první kopie knihy (viz foto). Dále se dozvídáme o zrození organizace, o prvních ženevských konvencích a prvních pomocech. Pak se již popisuje činnost organizace, a to v několika sekcích - věnovaných oběma světovým válkám, meziválečnému období, katastrofám a tak podobně. Činnost je zobrazováná pomocí mnoha promítání historických filmů, textů, ukázkou předmětů i umělecky lazenými expozicemi různých fotografií natištěných na velkých plátnech uspořádaných v několika vrstvách za sebou a efektivně nasvícených. Na zdi výstavní haly je po obvodu kolem dokola časová osa zaznamenávající v každém roce fungování organizace, válečné konflikty, vývoj organizace a katastrofy - bohužel jen ve francouštině - ostatní exponáty byli i s anglickými, německými a kdo ví ještě jakými popisky. Ke konci cesty muzeem je část věnovaná současné činnosti hnutí - zde se připomínala činnost v oblasti nášlapných min, pomoci při povodních, pátrání po rodinách dětí ztracených ve válce, pomoci válečným vězňům.



Po prohlídce si můžete dát jídlo nebo pití v restauraci Caffee Dunant a zakoupit některý z připomínkových předmětů. Já jsem si přivezl bloček papírů a pero (viz foto). V nabídce je toho samozřejmě mnohem víc - odznaky, podložky pod myš, hrnek, deštníky, deky a mnohé jiné. Je tu k sehnání i Vzpomínka na Solferino ve 4 jazycích a jedno speciální vydání s obrazy originálního rukopisu Henryho Dunanta - bohužel tato kniha je jen ve francouzštině a podstatně dražší, avšak v krásné vazbě a vyvedení - takovou bohužel v knihovně mládeže nemáme :-(. V muzeu jsme strávili asi 3 hodiny. Při odchodu nás onen příjemný muž z pokladny zdravil tak srdečně, jako bychom tam muzeu nechali 1000 franků jako dar a on tam s námi ještě strávil dvě hodiny - a to se opravdu nestalo.



Závěrem chci všem alespoň trochu cestovatelům - příznivcům Červeného kříže doporučit návštěvu tohoto dobrotivého místa. Doporučuji ho i všem ostatním, co třeba nic o Červeném kříži neví a k tomuto textu zbloudili - je to místo, kde se dozvíte něco, co vás obohatí.
Adresa muzea: www.micr.org - tady se dozvíte více konkrétních informací a uvidíte fotky z muzea.
A tady ještě odkaz na článek o Ženevě na Wikipedii - pro další lákadla tohoto města.
Ženeva - Wikipedie, otevřená encyklopedie
Ještě poslední poznámka: kdyby jste byli příliš chudí, zaneprázdnění či anticestovatelé nebo se prostě z nějakého jiného důvodu nemohli do muzea dostat, tak mrkněte na knihu Historie Mezinárodního Červeného kříže, která je zde v elektro podobě http://www.cervenykriz.eu/cz.php?id=edicehnuti - najdete v ní určitě mnohé z toho, co je v muzeu, ale budete to muset přečíst a nebude to takový zážitek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Vítejte na stránkách našeho Zpravodaje M-ČČK, díky za návštěvu !